Slavnostní projev starosty města Třebíče Pavla Pacala ke státnímu svátku:
Dámy a pánové, milí Třebíčané.
Dnes slavíme státní svátek, Den vzniku samostatného československého státu. Od této, pro náš malý národ v srdci Evropy veliké a významné chvíle, dnes uplynulo už 102 let.
Každým rokem se při této příležitosti setkáváme před radnicí na Karlově náměstí, abychom si tento slavnostní okamžik připomněli a užili si jej společně.
Letos je situace jiná. Tradici tentokrát musíme, snad poprvé od pádu železné opony, nedobrovolně přerušit. Nesmíme se scházet, nesmíme oslavovat ani společně sdílet chvíle smutku. Už podruhé se v letošním roce naše země ocitla v nouzovém stavu, kvůli novému koronaviru, který se od začátku roku rozšířil z Číny do celého světa.
V těchto dnech procházíme zkouškou naší trpělivosti a odvahy. Čelíme strachu o své blízké. Rodiče malých dětí si zoufají, protože ke všem svým každodenním povinnostem v práci i v domácnosti musí děti učit, i několik hodin denně. Přitom všem mají obavy o budoucnost, o svoji práci, o své podniky a provozovny, které musí zůstat zavřené.
Ke špatné náladě, strachu a obavám nijak nepřispívají události posledních dnů, kdy někteří z představitelů naší země dělají zbytečné chyby a média za každou cenu hledají senzace. Místo toho, aby nás uklidnili, sjednotili a nabádali k pokoře. Díky pohodlné době a blahobytu jsme si zvykli, že máme vše hned, skoro vše se může a omezení je málo, jenže, vždy to tak nejde. Nezbývá než vydržet, chápat potřebu omezení se a nějaké oběti.
A tady mi, milí Třebíčané, dovolte krátkou osobní prosbu. Prosím vás, dodržujme tato opatření. Ne kvůli tomu, že je nařídil někdo z vlády. Ale kvůli sobě, kvůli svým rodinám, svým blízkým, svým sousedům. Vím, že pro mnohé z vás je to těžké, i kvůli ekonomické situaci. Nejenom na vládní úrovni se hledají možnosti pomoci. O tom, jak pomoci podnikatelům a provozovnám v Třebíči právě teď probíhají dlouhá jednání a v malém rozpočtu našeho okresního města hledáme rezervy, abychom vám, našim třebíčským podnikům, mohli alespoň trochu pomoci.
Nyní chci říci alespoň pár slov o dnešním svátku. Už 31 let žijeme v demokratickém státě. Můžeme se samostatně rozhodovat. Vím, všechno není jen pozitivní. Některé politické síly nemají s demokracií společného téměř nic. Nenechme se tím však příliš ovlivnit a znechutit. Zachovejme v sobě to, co si z mladé republiky neseme v sobě. A to je národní hrdost, tolerance, zdravý úsudek a soudnost. Přijměme dnešní den jako příležitost k zamyšlení a obnovení odkazu našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka.
Dámy a pánové, mí sousedé.
Mým velikým přáním je, abychom se z pandemie brzy dostali, Abychom ji přečkali s co nejmenšími ztrátami. Abychom v sobě všichni našli dostatek morální síly a fyzického zdraví.
V posledních dnech nás, tedy město, oslovily s prosbou o pomoc také některé další instituce, které hledají dobrovolníky. A já jsem hrdý na to, kolik z vás se přihlásilo s nabídkou nezištné pomoci pro nemocnici, charitu i krajskou hygienu. Jsem hrdý na to, že žiji a pracuji zrovna v Třebíči. Ve městě, kde je svět ještě v pořádku, kde si lidé pomáhají.
Milí Třebíčané.
Oslavme dnešní svátek s hrdostí a vlastenectvím v srdci. Zůstaňme hlavně zdraví. Těším se, až se zase budeme moci setkat.